Mohou být považovány bonusy vyplácené v rámci podpory OSVČ při současné situaci za mimořádný příjem?
V současné době se dlužníci více než dříve dotazují, zda konkrétní příjem podléhá srážkám v oddlužení nebo zda se nejedná o mimořádný příjem. Na přezkumných jednáních se také setkáváme častěji s dotazy na blokaci bankovních účtů a další postupy, které jsou prováděny pouze v exekuci.
Na začátek je tedy potřeba připomenout, že dlužník do insolvenčního řízení vstupuje dobrovolně. Insolvenční správce provádí dohled nad plněním povinností, které dlužníkovi stanovil soud, nevydává ale příkazy k zabavení majetku ani nedává příkaz k blokaci bankovních účtů. Oproti exekučnímu řádu insolvenční zákon v § 7 umožňuje použití ustanovení občanského soudního řádu pro výkon rozhodnutí pouze přiměřeně, pokud na něj insolvenční zákon odkáže.
Při oddlužení se provádí srážky na tzv. přednostní pohledávky, oproti tomu exekuce či výkon rozhodnutí jsou ve většině případů pohledávkou nepřednostní. Výpočet srážky se provádí dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, ve znění pozdějších předpisů.
Které příjmy podléhají srážkám v oddlužení?
Takovými příjmy jsou zejména:
- mzda,
- plat,
- odměna z dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti dle zákoníku práce,
- důchody (starobní, invalidní, vdovský, sirotčí)
- a příjem ze samostatné činnosti.
Sirotčí důchod je za příjem považován pouze, pokud náleží přímo dlužníkovi. Pokud je sirotčí důchod dítěte zasílán k rukám rodiče v oddlužení, není tento sirotčí důchod příjmem dlužníka a srážkám nepodléhá. Dále jsou prováděny srážky z náhrady příjmů (např. nemocenské, ošetřovné), peněžité pomoci v mateřství, rodičovského příspěvku apod.
V případě příjmů ze samostatné činnosti je však způsob splácení odlišný. Dlužník vykonávající podnikatelskou činnost zpravidla nemá stabilní příjem a zároveň na podnikání vynakládá i určitou část příjmů. V případě, že je dlužník OSVČ, je mu stanovena nevratná záloha, která se vypočítá s ohledem na jeho příjmy a výdaje v předcházejícím roce, případně dalšími postupy stanovenými v § 398b insolvenčního zákona.
Dlužník je následně povinen předkládat přehled příjmů a výdajů za uplynulý rok, aby bylo možné ověřit, zda hrazené zálohy korespondují s příjmy dlužníka. Je nutné dlužníky upozornit na rozdíl mezi přehledem příjmů a výdajů a daňovým přiznáním. Většina podnikajících dlužníků své výdaje uplatňuje v souladu s § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, formou tzv. paušálních nákladů. Takto stanovené výdaje však není možné v rámci insolvenčního řízení uplatnit, jelikož insolvenční zákon nepodléhá ustanovením zákona o daních z příjmů a posuzují se vždy skutečné příjmy dlužníka.
Srážkám v oddlužení naopak nepodléhají příjmy dle § 207 odst. 2 insolvenčního zákona, kterými jsou např. peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení, na dítě apod. a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Dále si také může dlužník dle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona zcela ponechat plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a náhrady z utrpěné majetkové či nemajetkové újmy (bolestné, pojistné za úraz apod.)
Daňový bonus, roční vyúčtování daně, odstupné
Většinu dlužníků však nejvíce zajímá, jak je přistupováno k daňovým bonusům, ročnímu vyúčtování daně či odstupnému. Daňový bonus a roční vyúčtování daně spadá do kategorie tzv. mimořádného příjmu dle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, které dlužník musí vydat v plné výši do insolvenčního řízení. Do této kategorie dále spadají:
- dary,
- příjmy z dědictví,
- ale také majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku při podání návrhu na povolení oddlužení.
V případě, že dlužník mimořádný příjem nevydá, vzniká mu dluh, který je důvodem ke zrušení oddlužení. K odstupnému insolvenční správce přistupuje jako k náhradě mzdy či standardnímu příjmu. Dlužník se po výpovědi ve většině případů registruje na úřadu práce, avšak v důsledku nároku na odstupné nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud tedy dlužník dostane tříměsíční odstupné, není po tuto dobu vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Odstupné je rozpočítáno na jednotlivé měsíce a následně je provedena srážka jako v případě standardní mzdy. Pokud dlužník plynule přechází do jiného zaměstnání je v daném měsíci sečten příjem z nového zaměstnání a odstupného a srážka je provedena ze součtu příjmů.
Srážky z příjmů v době koronavirové pandemie
Dne 24. 4. 2020 byl vyhlášen zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na následující osoby:
- osoby účastnící se soudního řízení,
- poškozené,
- oběti trestných činů
- a právnické osoby.
Také došlo na změnu insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, který reaguje na aktuální situaci, přičemž upravuje zejména průběh exekucí a insolvencí. V případě exekucí nebude nově možné postihnout daňový bonus a odstupné, které podléhaly exekuci v plné výši. V případě prováděných srážek v osobním bankrotu se však změny neprojeví, jelikož daňový bonus je nadále mimořádným příjmem dle § 412 insolvenčního zákona.
Jak již bylo uvedeno výše insolvenční zákon není podřízen občanskému soudnímu řádu, přičemž změna týkající se daňového bonusu není upravena v zákoně o dani z příjmu (poté by podléhala § 207 odst. 2 insolvenčního zákona), nýbrž pouze právě v občanském soudním řádu.
K odstupnému je přistupováno jako ke standardnímu příjmu dlužníka a tedy ani v tomto případě nedojde k žádným změnám. Dlužníci tak jsou nadále povinni vydat daňový bonus, roční vyúčtování daně a srážku z odstupného za jednotlivé měsíce. Zákon však zmírnil následky současné situace tím, že v případě, kdy dlužník neuspokojí v důsledku koronavirové pandemie 30 % (případně 50 % při snížených splátkách), nedojde ke zrušení oddlužení- Soud ale posoudí, zda jsou i přes tuto skutečnost splněny veškeré povinnosti a následně rozhodne o splnění oddlužení.
Kompenzační bonus pro OSVČ v oddlužení
Zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, je zavedena tzv. pětadvacítka, což znamená, že OSVČ dostanou jednorázový daňový bonus v max. výši 25.000 Kč, a to ve formě denních dávek ve výši 500 Kč. V § 9 odst. 4 tohoto zákona je uvedeno, že bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí. Domnívám se však, že by v tomto případě mohl být tento bonus posuzován jako mimořádný příjem dle § 412 insolvenčního zákona, přičemž zákonodárce tuto skutečnost nijak neprojednal. Z podstaty celého návrhu však mám za to, že by považování tohoto bonusu za mimořádný příjem odporovalo úmyslu zákonodárce.
Závěrem
Závěrem uvádím, že v případě pochybností, zda se jedná o mimořádný příjem či příjem podléhající srážce, doporučuji dlužníkům obrátit se na svého insolvenčního správce, který jej informuje, o jaký příjem se tedy jedná. V případě, že se dlužník domnívá, že jeho příjem nepodléhá srážkám nebo není mimořádným příjmem, může požádat soud o vyjádření či požádat, aby soud rozhodl, že konkrétní příjem není povinen vydat insolvenčnímu správci.
