Dostat se s firmou do finančních potíží se může stát i dobře řízené společnosti. Rozhodující není samotná skutečnost, že chybí hotovost, ale to, zda již naplňujete zákonné znaky úpadku. V takové chvíli je klíčové jednat rychle a předvídatelně: provést ekonomické posouzení, připravit kompletní podklady a bez zbytečného odkladu podat dlužnický insolvenční návrh. Níže vysvětlujeme, kdy tato povinnost vzniká, co přesně se od statutárního orgánu očekává a jaké následky hrozí, pokud návrh podán není.
Kdy je nutné podat insolvenční návrh
Zákon rozlišuje dvě hlavní formy úpadku: platební neschopnost a předlužení. O platební neschopnosti hovoříme tehdy, když má dlužník současně více věřitelů, peněžité závazky po splatnosti déle než 30 dní a není schopen je plnit. Předlužení nastává, pokud souhrn závazků převyšuje hodnotu majetku; u podnikatelů se posuzuje i realistický předpoklad dalšího provozu. V praxi je důležité sledovat nejen účetní výkazy, ale i tok peněz (cash‑flow), stáří závazků a skutečnou schopnost hradit běžné platby (mzdy, nájem, energie, DPH, sociální a zdravotní).
Institut „mezery krytí“ představuje výjimku: pokud jste schopni věrohodně doložit, že jde o dočasný výpadek likvidity, který v krátkém horizontu pokryjete (typicky na základě výkazu stavu a výhledu likvidity), nemusí být firma považována za platebně neschopnou. Tuto výjimku je však nutné skutečně podložit daty – nestačí pouhé očekávání budoucích inkas.
Povinnost podat insolvenční návrh (návrh na konkurz)
Povinnost podat dlužnický insolvenční návrh leží na statutárním orgánu společnosti (typicky jednatel či představenstvo). Jakmile se členové orgánu o úpadku dozvědí, nebo se o něm při zachování péče řádného hospodáře dozvědět měli, musí návrh podat bez zbytečného odkladu. Zákon tím míří na situace, kdy už nestačí čekat na „lepší zítřky“: překročení hranice úpadku je okamžik, od kterého je hlavním cílem ochrana věřitelů a majetkové podstaty.
„Bez zbytečného odkladu“ neznamená dny či týdny nečinnosti. V praxi by měl statutární orgán ihned zahájit několik paralelních kroků: nechat si připravit aktuální ekonomické podklady (rozvahu, výsledovku, výkaz peněžních toků, rozpad závazků a pohledávek), posoudit možnost dočasného financování nebo restrukturalizace, ale zároveň začít chystat zákonné přílohy dlužnického návrhu (seznam majetku, závazků a zaměstnanců včetně prohlášení o jejich správnosti a úplnosti). Současně je vhodné přijmout opatření proti znehodnocení majetku – ukončit selektivní platby, nepřevádět majetek na spřízněné osoby a dokumentovat veškerá rozhodnutí (zápisy z jednání orgánů, schválené kroky a jejich důvody).
Není‑li si statutární orgán jistý, zda již byl úpadek naplněn, je zcela legitimní zadat rychlé nezávislé právní a ekonomické posouzení. To však nemůže sloužit k oddalování povinnosti – jeho účelem je především potvrdit, že návrh je třeba podat, případně že firma splňuje podmínky reorganizace či že lze důvěryhodně doložit dočasnost problému (mezera krytí).
Odpovědnost za nepodání insolvenčního návrhu
Zanedbání povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh má několik rovin odpovědnosti. V občanskoprávní rovině nese člen statutárního orgánu odpovědnost za škodu způsobenou věřitelům i společnosti – typicky jde o ztráty, které vznikly tím, že se úpadek řešil později, než bylo nezbytné (např. kvůli pokračujícím selektivním platbám, znehodnocení zásob či zástavám zřizovaným na poslední chvíli). V korporátní rovině se posuzuje porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře; soud může uložit povinnost nahradit škodu, vydat prospěch a v krajním případě i omezit možnost výkonu funkce v orgánech obchodních korporací.
V insolvenčním řízení se může přičíst k tíži i nespolupráce dlužníka (neúplné či nepravdivé seznamy, zatajování majetku), což vede k procesním sankcím a zhoršuje postavení statutárů ve sporech o náhradu škody. A konečně existují i trestněprávní rizika – zejména tam, kde je zpoždění provázeno zvýhodňováním vybraných věřitelů, účelovým převodem majetku nebo jiným poškozováním věřitelů. Neznamená to, že každé pozdní podání je trestným činem, ale riziko významně roste, pokud statutární orgán jedná vědomě na úkor věřitelů.
Návrh na konkurz – jak podat insolvenční návrh?
Abychom mohli návrh na konkurz bezpečně a rychle připravit, je ideální mít k dispozici poslední účetní závěrky a aktuální interní výstupy: rozvahu, výsledovku, výkaz peněžních toků, hlavní knihu nebo alespoň trial balance. Dále potřebujeme přehled veškerých závazků a pohledávek včetně splatnosti a kontaktních údajů na věřitele, informace o bankovních úvěrech, zajištěních a případných exekučních řízeních či soudních sporech. Stejně důležitý je seznam majetku – od nemovitostí přes stroje a zásoby až po pohledávky – a základní informace o provozu, smlouvách a zaměstnancích.
Pokud zvažujete, zda lze situaci řešit jako dočasný výpadek likvidity, připravíme s vámi výkaz stavu a výhledu likvidity. Ten slouží k tomu, abychom prokázali, že v krátké době dojde k obnovení platební schopnosti. Pokud takový závěr podklady nepotvrdí, doporučíme podat dlužnický insolvenční návrh bez odkladu.
Doporučené podklady pro insolvenční návrh na firmu
- Rozvaha + výsledovka (2–3 roky), aktuální hlavní kniha
- Seznam závazků a pohledávek (včetně splatnosti)
- Bankovní výpisy (6 měsíců), úvěry, zajištění
- Seznam majetku, zástavy, zajišťovací převody
- Exekuce/spory, rámcové smlouvy, leasingy, nájmy
- Počet zaměstnanců, případné dlužné mzdy/odvody
- Výkaz stavu a výhledu likvidity (pokud uvažujete „mezeru krytí“)
Jak spolupráce probíhá krok za krokem
Začneme rychlou konzultací, během níž projdeme vaši situaci a stanovíme, zda jsou naplněny znaky úpadku. Následuje sběr podkladů a příprava povinných seznamů, které musí být úplné a pravdivé. Poté návrh elektronicky podáme na příslušný soud (datovou schránkou nebo ePodatelnou). Po zahájení řízení s vámi nastavíme strategii dalšího postupu – zda usilovat o reorganizaci, nebo zda je vzhledem k provozu a struktuře závazků vhodnější konkurs. Ve všech fázích dbáme na to, aby byly kroky zdokumentované a auditovatelné.
Právní konzultace – insolvenční právo
Potřebujete rychle posoudit, zda už máte povinnost návrh podat, a nechcete nic zanedbat? Napište nám přes formulář na odborneoddluzeni.cz nebo zavolejte. Připravíme jasný plán postupu a zajistíme, aby byl dlužnický insolvenční návrh kompletní a bez formálních vad.
Pokud má vaše společnost více věřitelů, peněžité závazky po splatnosti déle než 30 dní a není schopna je hradit, jste pravděpodobně v úpadku (§ 3 IZ). Statutární orgán musí bez zbytečného odkladu podat dlužnický insolvenční návrh (§ 98 IZ). Pozdní podání může zakládat osobní odpovědnost za škodu.
Proč to řešit s FABIAN & PARTNERS
- Kompletní zpracování dlužnického insolvenčního návrhu včetně všech příloh.
- Procesní jistota – minimalizujeme riziko odmítnutí návrhu pro formální vady.
- Strategie dalšího postupu (konkurs vs. reorganizace) a komunikace s věřiteli.
Jednoduše vyplňte kontaktní formulář a my se s vámi obratem spojíme.
